Kdo doopravdy jste?

Víte kdo jste? Umíte to říct ostatním? Posdílet svoje cesty, směry, naděje a sny?

Já jsem to do nedávna moc neuměla, možná nevěděla. Žila jsem si svůj život tak, jak jsem si myslela, že je správně a většinu času se spíš ohlížela na ostatní než sama na sebe. Asi Vás nepřekvapí, že jednoho dne se to změnilo. Stačilo uvědomění a hmotný důkaz toho, že co jsem si za svůj život přála, se splnilo. Tři přání.

No a od té doby můj život začínal nabírat na rychlosti. 

Když to vždycky někomu vyprávím, tak to vypadá, jako kdybych ty zážitky měla za několik desítek let. Mě se to všechno poskládalo za dva roky. Dva roky, kdy jsem začala víc důvěřovat sama sobě, nebála se do sebe investovat a začala se konečně vnímat jako bytost, duše, tělo. A pořád to pokračuje.

I když bych mohla být naštvaná, že se to událo až tak pozdě, tak si děkuji. Děkuji, že se to vše poskládalo tak, abych mohla.

Naše myšlenky tvoří naši realitu. To, co žijete dnes, je následkem toho, co jste si přáli kdysi. Tak to je a tak to bude. Je to ovšem fajn vědět. Protože zjistíte, jak velkou moc v rukách držíte. Možná si někdo řekne, že jsem blázen, že to jsou bláboly, že se nic takového neděje. Ano. Pro někoho, kdo neuvěří, neděje.

Můj život mi za ty dva roky dal takových důkazů, že nemohu psát jinak.

Za poslední dobu se mi párkrát stalo, že jsem mluvila s přáteli a sdílela jim svoji část života. Byli překvapeni, co v životě prožívám, kam směřuji. Nenápadná žena, která sedí v koutku a je v ní tolik? To snad ani není možné. Kdo vlastně jsi?

Došlo mi, že to, co se děje uvnitř mě, nikdo nevidí, neslyší. A já bych moc chtěla, aby alespoň někdo. Viděl. Slyšel. Znal. Dokázal říct, kdo jsem.

Našla jsem samu sebe a vlastně ji pořád objevuji a moc ráda bych pomohla Vám najít to samé. Naučit Vás, jak si jít za svým snem, jak poslouchat sami sebe, jak být šťastni a plni radosti.

Když jsem začínala psát tyto řádky, chtěla jsem psát o tom, kdo jsem, co při setkání se mnou můžete čekat, na koho se těšit. Napsat, jak se věnuji channelingu, meditacím, Access Barsu, ale nějak se to zvrtlo v něco trochu jiného, co bylo evidentně víc potřeba. 

Pokračování si tedy nechám do další kapitoly, abyste mohli založit záložku a jít se třeba na chvíli projít a nebo dělat úplně něco jiného. 

Mějte krásný čtvrtek,

Kristýna Saria